Jak udělat schodiště ve srubu?

O tom, jaké schodiště chcete, musíte mít jasno ve chvíli, kdy se chystá projektová dokumentace

Je potřeba si rozmyslet, jaký typ schodiště chcete a potřebujete vzhledem k dispozicím domu. O jednotlivých typech schodiště a jak vybrat ten nejlepší si můžete přečíst v tomto článku. Na jednoduché schodiště potřebujete prostor o šířce 90 cm, na lomené už přibližně 130 cm a na točité průměr kolem 240 cm. S tím už je potřeba v projektu počítat a přizpůsobit ho vašim představám.

Tím, že každé schodiště je originál, tak úplně na začátku vycházíme z projektu, abychom si udělali představu, jak to rozvrhnout, aby bylo hezké a splňovalo všechny předpisy. Schodiště se vždycky vyrábí až na místě, takže přijedeme a uděláme ho na míru konkrétní stavbě.

“U točitého schodiště třeba postavím středový kmen a jen hodinu stojím a koukám a pootáčím ho a přemýšlím. Až najdu to správné místo, ten úhel, který bude pěkný, pohledový, z té příchodové strany. Pak si na zemi namaluju, jak to má vypadat, chytnu motorovou pilu, metr, tužku a jde se na to. Nejtěžší je to plánování, kdy si musíte v hlavě představit, jak to má vypadat, aby to vycházelo a zapadalo do sebe. Z toho opravdu bolí hlava.” říká Tomáš Hurych, zakladatel firmy Sruby od Toma.

Hotovo bývá většinou za 4 týdny

V tom hrají hlavní roli zkušenosti a znalost tradičních postupů. S každým schodištěm totiž se všemi výpočty vlastně začínáte odznova, tak je dobré vědět, jak na to. Podle složitosti schodiště a dostupnosti materiálu pak celá práce zkušenému tesaři trvá přibližně 4 týdny.

Co se použitých typů dřeva týče, tak na schodnice a stupně se nejčastěji používá smrk, kvůli jeho dostupnosti, vlastnostem a ceně. Na zábradlí, pokud se bavíme o zábradlí z kroucených větví, zase borovice, ta má krásnou kresbu a tvrdé a kroucené větve.

A jak se vyrábí krásné zábradlí z kroucených větví?

Nejsložitější je sehnat materiál. Žádný dodavatel kroucených větví neexistuje. To prostě vyrazíte do lesa a sbíráte tak dlouho, než toho máte dost na celé zábradlí.

Větve se očistí od kůry a ošetří olejem a lakem. To je taková docela titěrná práce a pak už jen chodíte po schodech a skládáte větve tak, aby to bylo bezpečné pro děti, nebyly nikde moc velké mezery, všechno do sebe zapadalo, nikde nic netrčelo a samozřejmě aby to hezky vypadalo.

Samotnou kapitolou pak jsou větve, které se u točitých schodišť používají za madlo zábradlí. Ty totiž musejí být dost silné, aby se dobře držely, ale hlavně musejí svým zakroucením kopírovat zatočení schodiště – a to je teprve oříšek, takovou v lese najít! 

Péče o dřevěné schodiště

Schodiště je potřeba na začátku celé ošetřit olejem a lakem. Na stupně je důležité použít tvrdolak, který ochrání ty namáhané části před ošoupáním a poškrábáním. Standardně se dávají dvě vrstvy a pokud se jó nesnažíte, tak v běžném provozu to schodiště vydrží věčnost.

Tvrdolak má navíc takovou vlastnost, že i když ten povrch vypadá hladce jako sklo, tak neklouže.

Poté stačí běžné utírání prachu, ale dřevěné schodiště jako takové žádnou pravidelnou péči nepotřebuje.

Hlučnost schodiště z masivu

Hlučnost, takové to dupání po schodech, je vlastně ozvěna, která vzniká, když pod schody máte nějaký uzavřený dutý prostor, anebo když použijete tenké fošny. Zvolíte-li silná prkna, trámky nebo půlkmeny, hlučnosti se vyhnete. Velká tloušťka dřeva totiž tlumí zvuk. U takového schodiště pak ani neslyšíte, že někdo jde.

A nosnost dřevěného schodiště?

Ta je obrovská! Bezpečnost je přeci na prvním místě.